Pronájem apartmánů v centru Prahy - Metropolis Prague Apartments

Ubytujte se v rodinném pensionu v jižních Čechách v klidné části města Jindřichův Hradec na břehu říčky Nežárky.

REZERVACE

Unikáty v okolí

Mnoho lidí jezdí na dovolené do zahraničí s cílem objevit něco úžasného a zajímavého a mnoho z nich neví, že téměř v každém koutě naší republiky je k vidění také mnoho unikátů a zajímavostí. V tomto soupisu vás chceme seznámit se zajímavými lokalitami, budovami, či památkami, které můžete navštívit v naší oblasti. Jsou zde řazeny v abecedním pořadí.

Dačice

Město, kde byl vynalezen a začal se vyrábět kostkový cukr. Roku 1833 dal hrabě Dalberg Františku Grebnerovi plnou moc na zřízení c. k. privilegované rafinerie cukru v Dačicích čtvrtě anglického palce nesl nápis "Čajový cukr". Prodával se za čtyři krejcary vídeňské měny, což byl jeden zlatý a 50 krejcarů měny české. Na patentu uděleném Radovu vynálezu bylo nadepsáno datum 9. duben 1844. Na náměstíčku mezi kostelem a zámkem naleznete i památník s obří žulovou kostkou cukru.

Losí Blato

Přírodní rezervace leží nedaleko obce Staňkov a Staňkovského rybníka. Na jejím území najdete lesní porosty tajgovitého charakteru rostoucí na rašelinných půdách. A prakticky již na našem území pouze zde můžete narazit na zdejšího krále zvířat Losa Evropského.

Písečný přesyp u Vlkova

Obec Vlkov naleznete asi 4 km JV od Veselí nad Lužnicí. Od železniční zastávky se vydáte po žluté turistické značce. Zanedlouho dojdete k zatopené pískovně, poblíž ní je zcela unikátní písečný přesyp, chráněný jako přírodní rezervace. Vytvořily ho váté písky, které se zde nakumulovaly v období pozdního glaciálu, před cca 10 000 lety. Písečný ostrůvek obklopený zemědělskou půdou má rozměr asi 60 x 80m a nad okolní krajinu vyčnívá o několik metrů. Ještě na poč. 20. stol. byl přesyp „živý“, protože ho vítr zásobil dalším pískem z okolí. Změnou rázu okolní krajiny ztratil přesyp zázemí, přesto se na některých jeho částech zachoval světlý jemný pohyblivý písek, který se při větším větru čeří a vytváří malé duny.

Rožmberk

Největší rybník v ČR naleznete 4 km S od Třeboně. Původně měl rozlohu přes 1000ha, dnes je to cca 720ha, z čehož je zatopeno asi 489ha, největší hloubka u výpusti je 10m. Rybník stavěl od r. 1584 do r. 1589 rožmberský regent a slavný rybníkář Jakub Krčín z Jelčan. Neměl být určen pouze pro chov ryb, ale měl také regulovat stav vody v Lužnici, která do něj vtéká blízko vsi Stará Hlína. Hráz je dlouhá 2,5km, u paty 60 – 80m široká, vysoká 12m, je porostlá starými duby, cca 70 z nich je starých až 400 let, o některých se soudí, že pocházejí z doby založení rybníka. Pod hrází u výtoku Lužnice je původní tzv. Rožmberská bašta z r. 1590, zděná stavba zdobená sgrafity, v sousedství je malá hydroelektrárna z r. 1922. V letech 1879 – 80 byl Rožmberk zmenšen tím, že z něj byla část oddělena a tím vznikl rybník Vítek.

Slavonice

První písemná zpráva pochází z roku 1260. Podle názvu byli původní obyvatelé asi slované. Roku 1277 byly Slavonice povýšeny na město. Strategicky výhodná poloha vedla roku 1278 k příkazu Přemysla Otakara II. opevnit město. Půdorys města z tohoto období se s drobnými změnami zachoval dodnes. Roku 1423 obléhalo Slavonice husitské vojsko, ale město nedobylo. V 16. století prožívalo město svůj zlatý věk, těžilo se stříbro, rozvíjely se řemesla, zakládaly se rybníky. Ferdinand Habsburský zde zřídil jednu z prvních poštovních stanic v Čechách a na Moravě. Roku 1645 město obsadili Švédové. Za Marie Terezie roku 1750 byla přeložena poštovní cesta z Vídně do Prahy přes Znojmo, což znamenalo hospodářskou stagnaci a tím i zachování renesanční podoby města. V jeho historickém jádru je dochován v Evropě ojedinělý urbanistický městský renesanční celek, který byl vyhlášen městskou památkovou rezervací. Jedná se o ucelený soubor pozdně gotických a zejména renesančních měšťanských domů pocházejících z doby kolem poloviny 16. století se sklípkovými klenbami a bohatými sgrafity. Z masivního opevnění města se do současnosti dochovaly severní a východní části parkánové zdi s pěti baštami. V dobrém stavu jsou také dvě zbylé brány. Jádro Slavonic tvoří dvě náměstí, Horní a Dolní, oddělená kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Náměstí jsou lemována řadami pozdně gotických a renesančních domů, které patří k nejvzácnějším v Českých zemích. Pod historickým jádrem je zpřístupněna část rozsáhlého odvodňovacího systému chodeb, které druhotně sloužily jako obranná a záchranná komunikace. V domě čp. 2 na náměstí sídlí městské muzeum s expozicí věnovanou památkám města a archeologickým nálezům z okolí. Pro své renesanční náměstí se zřejmě v nejbližší době město zapíše na seznam památek UNESCO.

Staňkovský rybník

Méně známý a navštěvovaný rybník u obce Staňkov, jehož východní břeh tvoří státní hranici s Rakouskem. Roku 1550 ho na Koštěnickém potoce vybudoval Mikuláš Ruthard z Malešova a dodnes je to rybník s největším objemem vody v Čechách.

Telč

Město Telč má jedno z nejkrásnějších náměstí v Čechách. Historické centrum města je městskou památkovou rezervací a v roce 1992 se stalo součástí Seznamu kulturního dědictví UNESCO. Zajímavý ráz dodává Telči také soustava rybníků, jimiž je historická část obklopena a které se staly součástí města. Počátky města sahají do 13. století, kdy zde byl zeměpanský dvorec s pozdně románským kostelem, z něhož se dochovala věž. V blízkosti kostela vznikla trhová osada nazvaná Stará Telč (dnešní Staré Město). V polovině 14. století vznikla Nová Telč. Mezi oběma sídlišti bylo vybudováno město obehnané hradbami se soustavou vodního opevnění, kterou tvořily rybníky Ulický, Štěpnický a Staroměstský. V této době byl vystavěn také nový kostel svatého Jakuba a hrad. Největší rozkvět zaznamenala Telč v 16. století, kdy byla přestavována v renesančním stylu. Proběhly úpravy na hradě, který dostal zámeckou podobu, gotické měšťanské domy kolem náměstí byly zdobeny a renesančně upravovány. Za třicetileté války byla Telč obsazena a vyrabována Švédy. Při obnově v druhé polovině 17. století přišli do města jezuité, kteří zde založili kostel Jména Ježíš, kolej, latinské gymnázium, lékárnu a meteorologickou stanici. Ve druhé polovině 18. století byl jezuitský řád zrušen, zavřena kolej s gymnáziem i kostel svatého Ducha. Koncem 19. století zde byla otevřena první reálka na Moravě a město se tak stalo významným kulturním centrem oblasti. V padesátých letech 20. století byly historické části města, zejména náměstí, restaurovány.

Úzkokolejná železnice

Jednu ze dvou funkčních úzkorozchodných železničních tratí v ČR naleznete v Jindřichově Hradci,(druhou v Osoblaze ve Slezsku). Jde o unikátní technickou památku v tomto regionu. Trať z Jindřichova Hradce má dvě větve. Jedna vede do Nové Bystřice, druhá do Obrataně. Rozchod kolejí je 760mm, tedy přibližně poloviční oproti rozchodu normálních kolejí (1 435mm). Starší trať je ta do Nové Bystřice, je dlouhá 33km a byla otevřena r. 1897 jako první veřejná úzkokolejka na českém území. V r. 1906 byla otevřena druhá trať do Obrataně, která je dlouhá 46km. Z nádraží v Jindřichově Hradci vedou koleje úzkokolejky v rámci normálních kolejí. Technicky je to vyřešeno tak, že na pražcích jsou položeny tři koleje., kdy pravá je společná pro normální i úzkokolejné vlaky a prostřední je pouze pro úzkokolejné. Vlaky zde prakticky bez přerušení jezdí od vzniku tratí. Po r. 1989 tratě změnily 6x provozovatele a uvažovalo se i o zastavení provozu. Od r. 1998 se o provoz stará společnost Jindřichodradecké místní dráhy a v letních měsících jsou na trati provozovány také historické parní vlaky. Ale i běžné spoje jsou provozovány dnes již historickými motorovými lokomotivami vyrobenými v letech 1954 – 58 v ČKD Praha, osobní vagony jsou z r. 1966.

Zlatá stoka

Jedná se o 45 km dlouhý umělý vodní kanál. Vybudoval ho v l. 1506 - 20 stavitel rybníků Štěpánek Netolický; na jejím horním toku částečně využil starší kanál zvaný Strúha, poničený za husitských válek. Vzniklo tak pozoruhodné vodní dílo výjimečných kvalit. Až do 17. stol. se pro ně užíval název Příkop; označení Zlatá stoka vzniklo za Schwarzenbergů jako výraz jejího ekonomického významu pro provoz rybniční soustavy. Zlatá stoka vytéká z Lužnice asi 2 km nad obcí Majdalena. Její šířka kolísá mezi 5 až 8 m, průměrný průtok činí asi 1 metr krychlový za sekundu. Zlatá stoka je páteří rozsáhlé sítě kanálů - řada dalších z ní vychází, jiné se s ní mimoúrovňově kříží. Umožňuje nejen napájet rybníky, ale také z nich vodu zpět odebírat. Důkazem technické dokonalosti díla je např. to, že v několikakilometrovém úseku pod Kaňovem je možné vodu přepouštět mezi rybníky také v obráceném směru! Zlatá stoka napájí řadu rybníků - Svět, Dvořiště a další, obtéká Třeboň, rybník Rožmberk, Lomnici nad Lužnicí a dále teče severním směrem k Veselí nad Lužnicí, kde se vlévá zpět do Lužnice. Kromě zásobování rybníků vodou Zlatá stoka dříve sloužila také v horní části k plavení dřeva, odvodňování močálů, zavlažování a spád vody využívalo několik mlýnů.